Určitě každý z vás zná panáčka jménem Mario (chlapík v modrých montérkách s kšandy a červenou čepicí). Dnešní titul není sice přímo od Nintenda, ale je přesnou kopií a zcela zdarma! Tak si ho pojďme představit.
V menu hry každého z vás hned určitě překvapí položka pro dva hráče, samozřejmě kooperace. Ale co také překvapí je battle mod pro dva hráče, ve kterém opravdu bojujete proti sobě. Poslední položkou je nastavení, kde si můžeme nastavit pouze ovládání a hlasitost zvuků ve hře.
Začneme tedy standardně s hrou pro jednoho hráče. Hra vypadá úplně stejně jako ostatní mária, máte nejdříve pohled ze shora a vybíráte si level. Po vybrání se ocitáte konečně v arkádové skákačce, jak ji dobře známe. Ve hře nenajdeme příliš mnoho nových věcí čili se po chvíli hraní začně projevovat docela dost velký stereotyp.
Pro koho, kdo hraje mária poprvé, tak musí určitě znát, proti komu budeme bojovat. Našimi nepřáteli jsou bezesporu želvy a krvelačné masožravé květiny vylézající z trubek. Jako další bychom mohli zmínit létající želvy nebo chodící houbičky. Jako v každém máriu, tak i zde najdeme vylepšení v podobě houby a kytky. Houba váš zvětší a kytka dodá možnost střílet. Ve střelbě můžeme měnit náklon, kudy střela poletí.
Ovládání hry je také jako pravý Mário čili klouzavé a skákání je provedeno způsobem podržení tlačítka (čím déle tlačítko držíte, tím vám Mário výše skočí). A kam se vydáme? Nejprve začínáme klasicky na hliněném podkladu a v pozadí se tyčí balonkově-zelené stromky a modrá obloha. Jakmile se tímto prokousáme, vydáme se například do zamrzlých pustin, kde se vyskytují mnohem větší masožravé kytky, které umí konečně pořádně mířit flusavé střely. Dále do klasického pekla neboli hodně do podzemí.
Teď už by si každý pomyslel, že zde recenze končí, ale není to tak. Toto není úplně typický máriovský titul, jelikož za něj nemusíte vůbec hrát. Můžete si vybrat jeho bratra Lugiho, prinzecnu Peach, dětsko Toda či Linka, který je pravděpodobně z jinačí hry. Toto dává hře nový rozměr, protože každá postava umí trochu něco jiného.
Co mě na hře ovšem velice mrzí je těžká obtížnost. Jako každý, tak i tento titul je tak těžký, že ho nevyhrajete ani za týden a leckdy se budete dosti rozčilovat.
A konečné shrnutí? Co potěší je určitě stále stejná pěkná pixelartová grafika, zvukové podání a ovládání. Potěší konečně funkce multiplayeru, jak už kooperace či proti sobě. Co nepotěší je nevyvážená obtížnost a po delší době dosti velký stereotyp. Hře proto dávám 74%.
V menu hry každého z vás hned určitě překvapí položka pro dva hráče, samozřejmě kooperace. Ale co také překvapí je battle mod pro dva hráče, ve kterém opravdu bojujete proti sobě. Poslední položkou je nastavení, kde si můžeme nastavit pouze ovládání a hlasitost zvuků ve hře.
Začneme tedy standardně s hrou pro jednoho hráče. Hra vypadá úplně stejně jako ostatní mária, máte nejdříve pohled ze shora a vybíráte si level. Po vybrání se ocitáte konečně v arkádové skákačce, jak ji dobře známe. Ve hře nenajdeme příliš mnoho nových věcí čili se po chvíli hraní začně projevovat docela dost velký stereotyp.
Pro koho, kdo hraje mária poprvé, tak musí určitě znát, proti komu budeme bojovat. Našimi nepřáteli jsou bezesporu želvy a krvelačné masožravé květiny vylézající z trubek. Jako další bychom mohli zmínit létající želvy nebo chodící houbičky. Jako v každém máriu, tak i zde najdeme vylepšení v podobě houby a kytky. Houba váš zvětší a kytka dodá možnost střílet. Ve střelbě můžeme měnit náklon, kudy střela poletí.
Ovládání hry je také jako pravý Mário čili klouzavé a skákání je provedeno způsobem podržení tlačítka (čím déle tlačítko držíte, tím vám Mário výše skočí). A kam se vydáme? Nejprve začínáme klasicky na hliněném podkladu a v pozadí se tyčí balonkově-zelené stromky a modrá obloha. Jakmile se tímto prokousáme, vydáme se například do zamrzlých pustin, kde se vyskytují mnohem větší masožravé kytky, které umí konečně pořádně mířit flusavé střely. Dále do klasického pekla neboli hodně do podzemí.
Teď už by si každý pomyslel, že zde recenze končí, ale není to tak. Toto není úplně typický máriovský titul, jelikož za něj nemusíte vůbec hrát. Můžete si vybrat jeho bratra Lugiho, prinzecnu Peach, dětsko Toda či Linka, který je pravděpodobně z jinačí hry. Toto dává hře nový rozměr, protože každá postava umí trochu něco jiného.
Co mě na hře ovšem velice mrzí je těžká obtížnost. Jako každý, tak i tento titul je tak těžký, že ho nevyhrajete ani za týden a leckdy se budete dosti rozčilovat.
A konečné shrnutí? Co potěší je určitě stále stejná pěkná pixelartová grafika, zvukové podání a ovládání. Potěší konečně funkce multiplayeru, jak už kooperace či proti sobě. Co nepotěší je nevyvážená obtížnost a po delší době dosti velký stereotyp. Hře proto dávám 74%.
Hru si můžete stáhnout třeba zde http://download.sosej.cz/Super-Mario-Bros-X.rar





